V dubnu roku 2014 jsem se chystal se svojí manželkou a naší kamarádkou do Nepálu na trek okolo Kanchenjungy. Par týdnů před odjezdem mě začala bolet kyčel tak, že jsem nemohl chodit. Belhal jsem se s hůlkami a došlapoval jsem pouze na jednu nohu. Termín odjezdu se blížil a bolest se spíše zvětšovala, zašel jsem na chirurgii, aby mi zrentgenovali kyčel protože mám podezření že jí mám vykloubenou. Chirurg mi pobaveně sdělil, že kdybych ji měl vykloubenou, že to vypadá jinak. Mám jenom těžkou artrózu. Poslal mě na rehabilitační oddělení s tím,že mi tam předepíšou nějaké masáže a že se mi možná trošku uleví. Primář rehabilitačního oddělení mi řekl, že to vypadá že mi pomůže jenom endoprotéza, na hory ať zapomenu. Pokud chci jet na dovolenou tak mám jet k moři a tam se válet v teplém písku. Pokud pojedu na hory tak si mám vzít batoh plný ibalginu protože budu brečet bolestí cestou nahoru i cestou dolů a budu na něj vzpomínat, že mi to říkal, pomůže jenom ta endoprotéza.
No a naše kamarádka Danuša Sušánková tehdy absolvovala kurz EFT a volala mé ženě Pavle že potřebuje na někom zkoušet. Pavla jí řekla že já nechodím a že může přijet a zkoušet si něco na mě protože stejně
nemůžu nic dělat protože nechodím. Danuša přijela, hodinu na mě zkoušela, co se zatím naučila na kurzu EFT a já jsem za hodinu začal chodit. Od té doby říkám Daně moje zachránkyně protože mi zachránila nejenom cestu do Nepálu a do hor, ale je možné, že mi zachránila život. Protože tehdy jsem měl pocit, že se mi život zhroutil a že se mi už vůbec nechce žít.
Pavel Bičík
